Publicita

V neděli dne 3. listopadu 2024 vystoupil v pořadu Newsroom ČT24 mykolog Jan Borovička ze skupiny Neutronové aktivační analýzy ÚJF. ČT24 si jej vybrala jako jednoho z expertů, kteří vyvraceli dezinformaci o radioaktivitě hub.
Dr. Vladimír Wagner vystoupil vystoupil dne 27. 8. 2024 v ČT 24 v pořadu 90, kde se vyjádřil ke stížnosti, kterou v podali neúspěšní uchazeči o tendr na dostavbu jaderných bloků v ČR.
Deník Blesk dne 18. 3. 2024 zveřejnil zprávu "Tři kresby z Kateřinské jeskyně: Staré jsou až 6500 let!", ve které zdůraznil, že určení stáří jeskynních kreseb proběhlo v Radiouhlíkové laboratoři. Laboratroř je společným pracovištěm Ústavu jaderné fyziky a Archeologického ústavu AV ČR a má mezinárodní kód CRL.
A magazín Akademie věd ČR publikoval v čísle 1/2024 osmistranový rozhovor s Veronikou Brychovou z Oddělení dozimetrie záření ÚJF. Čtivý text s názvem Pořád v letu seznamuje čtenáře s profesními a osobními zájmy vědkyně.
Předseda Rady ÚJF a místopředseda komise pro energii AV ČR Vladimír Wagner byl několikrát citován v textu s názvem Vše, co chcete vědět o atomové ofenzivě vydaném magazínem Reportér dne 11. 3. 2024. Článek rozsáhle bilancoval možnosti a vyhlídky rozvoje jaderné energetiky v ČR.
V úterý dne 5. 3. 2024 se předseda Rady ÚJF a místopředseda komise pro energii AV ČR Vladimír Wagner vyjádřil ve dvou rozhovorech ve zpravodajské televizi ČT 24 k potřebě vybudování čtyř jaderných bloků na území ČR. Rozhovory v ČT následovaly po vystoupení prezidenta Francouzské republiky Emmanuela Macrona na česko-francouzském jaderném fóru, jehož se Dr. Wagner osobně zúčastnil. Záznam rozhovoru v pořadu 90' je k dispozici na zde v čase záznamu 01:08:50, záznam rozhovoru se zástupcem Greenpeace je zde, čas záznamu 04:50.
Předseda Rady ÚJF Vladimír Wagner publikoval 21. února na vědeckopopularizačním serveru Objective Source E-Learning (OSEL) článek Rekordy zařízení JET a dalších tokamaků – současný stav fúze.
Server Kosmonautics.cz dne 6.2. 2024 zveřejnil záznam přednášky předsedy Rady ÚJF Vladimíra Wagnera Kosmické záření a ochrana před ním. Přednášku uspořádala na konci ledna 2024 Společnost pro osídlení Marsu v Opavě.
Předseda Rady ÚJF Vladimír Wagner poskytl půlhodinový rozhovor pro server Seznamzpravy.cz na téma jaderné energetiky. Rozhovor se Zuzanou Kabátovou byl publikován dne 1. února 2024 s titulkem "Kdo vyhraje, je jedno. Jaderný tendr ale musí být nezpochybnitelný, říká expert". Rozhovor v písemné formě publikoval server Seznamzpravy.cz zde.
Předseda Rady ÚJF Vladimír Wagner vystoupil dne 25. ledna 2024 v rámci projektu Café Nobel s přednáškou Oppenheimer: film a skutečnost. Vystoupení bylo zaměřeno na historické a technologické stránky vývoje jaderných zbraní a na porovnání s filmovým zobrazením. Café Nobel je cyklus „přátelských setkání s vědou", který pořádá Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem ve spolupráci s magazínem Českého rozhlasu Sever Planetárium.
Předseda Rady ÚJF Vladimír Wagner publikoval v lednu 2024 sérii textů popisujících trendy v jaderné energetice. Na odborném serveru O energetice vyšel třídílný text Jaderná energetika v roce 2023. Na vědeckopopularizačním serveru OSEL (Objective Source E-Learning) byl publikován článek Jaderná energetika v roce 2023 – začíná renesance jádra i v Evropě.
Předseda Rady ÚJF Vladimír Wagner přednesl dne 10. ledna 2024 na pozvání Kosmologické sekce České astronomické společnosti v Praze tradiční novoroční přednášku, tentokrát s názvem Kosmologické novinky v roce 2023.
Čtvrtletní zpravodaj obce Husinec-Řež Naše vesnice přinesl 16. prosince 2023 v čísle 4/2023 na str. 33 v rubrice Z vědeckého údolí článek odcházejícího manažera pro publicitu ÚJF AV ČR Miroslava Dočkala Laboratoř AMS v plné práci o prvních výsledcích laboratoře urychlovačové hmotnostní spetrometrie se zařízením MILEA, nejnovějšího pracoviště ÚJF AV ČR.
Magazín Víkend Hospodářských novin publikoval dne 15. prosince článek Zářezy české vědy. Text představuje úspěšné vědce AV ČR. Na prvním místě je zde vylíčen příběh Romana Garby, který působí též v v Oddělení jaderné spektroskopie ÚJF. Náhledy článku jsou zde (s. 2-3) a zde (s.1).
Čtvrtletní zpravodaj obce Husinec-Řež Naše vesnice přinesl 29. září v čísle 3/2023 na str. 32-33 v rubrice Z vědeckého údolí článek zástupce ředitele projektu CRREAT a pracovníka Oddělení dozimetrie záření (ODZ) ÚJF AV ČR Ondřeje Ploce a manažera pro publicitu ÚJF AV ČR Miroslava Dočkala Dozimetrie posádek letadel o službě osobní dozimetrie obdržených dávek ionizujícího záření, kterou českým a slovenským leteckým společnostem poskytuje ODZ.
Čtvrtletní zpravodaj obce Husinec-Řež Naše vesnice přinesl 16. června v čísle 2/2023 na str. 38 v rubrice Z vědeckého údolí článek manažera pro publicitu ÚJF AV ČR Miroslava Dočkala Co se skrývá pod Vítkovem o práci Laboratoře Mikrotronu, detašovaného pražského pracoviště ÚJF AV ČR.
Čtvrtletní zpravodaj obce Husinec-Řež Naše vesnice přinesl 16. března v čísle 1/2023 na str. 32 v rubrice Z vědeckého údolí článek manažera pro publicitu ÚJF AV ČR Miroslava Dočkala Vědec a dobrodruh o práci pracovníka Oddělení jaderné spektroskopie ing. Romana Garby, Ph.D., a její souvislosti s projektem RAMSES.
Čtvrletník AV ČR A/Věda a výzkum přinesl 16. března v čísle 1/2023 na str. 6-7 pod názvem Unikátní datování fotografickou dvoustranu zařízení MILEA, instalovaného v ÚJF AV ČR v rámci projektu RAMSES. Autorkou fotografie je Jana Plavec, autorkou krátkého doprovodného textu Markéta Wernerová.
Vědecký tajemník ÚJF AV ČR Vladimír Wagner publikoval 22. ledna na vědeckopopularizačním serveru OSEL (Objective Source E-Learning) článek První rok práce Vesmírného dalekohledu Jamese Webba, v němž podrobněji shrnuje jeho první výsledky, potvrzující mj. existenci Velkého třesku na počátku vesmíru.
Vědecký tajemník ÚJF AV ČR Vladimír Wagner přednesl 11. ledna 2023 na pozvání Kosmologické sekce České astronomické společnosti v Praze tradiční novoroční přednášku Kosmologie a částicová fyzika v roce 2022 s podtitulem LHC opět v provozu. Věnoval se v ní zejména dvěma loňským událostem: opětnému spuštění urychlovače LHC po téměř tříleté rekonstrukci, se zvýšením maximální energie, dosažitelné intenzity svazku a srážek, a prvním výsledkům Vesmírného dalekohledu Jamese Webba, který je už více než rok v provozu, s jejich dopadem na kosmologii. Na závěr se sympatií, ovšem i kriticky analyzoval loni ohlášený průlom v cestě za inerciálním dosažením termojaderné fúze, a její případné využití pro budoucí pohon mezihvězdných lodí.
Čtvrtletní zpravodaj obce Husinec-Řež Naše vesnice přináší 16. prosince v čísle 4/2022 na str. 35 v rubrice Z vědeckého údolí článek manažera pro publicitu ÚJF AV ČR Miroslava Dočkala Detektory z ÚJF letí k Měsíci o detektorech kosmického záření, vyvinutých Oddělením dozimetrie záření (ODZ) ÚJF pro lety k Měsíci. Některé z nich již odstartovaly 16. listopadu 2022 na palubě kosmické lodi Orion. Přístroj pro měření radiace nabitých částic PARDAL2 (PArticle Radiation Detector At Lunar orbit and Lagrange), který ODZ vyvinulo spolu s FJFI ČVUT v Praze, je určen pro misi české vědecké družice LVICE², která bude zkoumat okolí Měsíce v roce 2026.
Na dvoudenní listopadovou návštěvu vrcholných představitelů infrastruktury FAIR, budované v Darmstadtu, reagovaly prosincové články na webových portálech MŠMT ČR a AV ČR: https://www.vyzkumne-infrastruktury.cz/2022/12/dva-dny-s-projektem-fair/ a https://www.avcr.cz/cs/o-nas/aktuality/Ustav-jaderne-fyziky-AV-CR-podepsal-smlouvu-o-vymene-s-infrastrukturou-FAIR/ . Oba vycházejí ze zprávy ÚJF AV ČR, dostupné v Novinkách na webu ÚJF zde. V souvislosti se setkáním představitelů FAIR se studenty a zaměstnanci FJFI ČVUT v Praze a podpisem smlouvy o výměně studentů mezi infrastrukturou FAIR a ČVUT v Praze informovala o akci rovněž FJFI na konci listopadu zde a zde.
Vědecký tajemník ÚJF Vladimír Wagner publikoval 21. listopadu na vědeckopopularizačním serveru OSEL (Objective Source E-Learning) článek Dvě dámy Helga a Zohar letí k Měsíci, popisující listopadový let kosmické lodi Orion v rámci projektu Artemis. Soustřeďuje se zejména na palubní experiment MARE s mužským fantomem (Campos), testujícím mechanické namáhání, a dvěma ženskými fantómy (Helga a Zohar), testujícími radiační odolnost a vybavenými mj. dozimetry vyvinutými v ÚJF.
V říjnovém čísle vědeckopopularizačního Československého časopisu pro fyziku 5/2022 vyšel článek manažera pro publicitu ÚJF Miroslava Dočkala Nový radionuklid pro léčbu nádorů připravují v Řeži. Článek představuje dohodu o spolupráci ÚJF se společností Eckert&Ziegler, podepsanou na přelomu dubna a května, ale i širší problematiku radionuklidů využívaných v diagnostice a léčbě, včetně činnosti oddělení radiofarmak ÚJF AV ČR vedeného prof. Ondřejem Lebedou, a dubnovou slavnostní přednášku O. Lebedy v Knihovně AV ČR.
V říjnu byla v tištěné i elektronické verzi vydána vědeckopopularizační publikace mezinárodní organizace NuPECC o jaderné fyzice v každodenním životě: Nuclear Physics in Everyday Life. Publikaci, na které se podílel i vědecký tajemník ÚJF Vladimír Wagner, lze v angličtině shlédnout a stáhnout zde. Do budoucna NuPECC uvažuje i o jiných jazykových verzích.
Čtvrtletní zpravodaj obce Husinec-Řež Naše vesnice publikoval 16. září na str. 31 v čísle 3/2022 v rubrice Z vědeckého údolí článek manažera pro publicitu ÚJF Miroslava Dočkala, nazvaný Před deseti lety zemřel zakladatel řežského výzkumného areálu, o výročí smrti a profesním životě prvního ředitele ÚJF prof. Čestmíra Šimáněho.
V Hvězdárně a planetáriu Brno pronesl 9. srpna vědecký tajemník ÚJF Vladimír Wagner přednášku na téma Kvantové vakuum aneb Existuje absolutní prázdnota? Toto téma následně rozvinul i 14. října v rámci cyklu Pátečníci, pořádaném Spolkem skeptiků Sisyfos, záznam přednášky je k dispozici zde.
V rámci doprovodného programu Meltingpot letošního ročníku hudebního festivalu Colours Ostrava přednesl V. Wagner 13. července v části The Big Bang stage přednášku na téma Vznik prvků ve vesmíru, v níž zmínil i s tímto tématem související výzkum uskutečňovaný v ÚJF AV ČR.
Vědecký tajemník ÚJF Vladimír Wagner publikoval 11. července v časopise Vesmír 7/2022 text Spolupráce s Ruskem po 24. únoru 2022, s podtitulem Dopady ruské invaze na spolupráci se Spojeným ústavem jaderných výzkumů v Dubně. Text se týkal rovněž přerušení aktivit ÚJF v této oblasti. Kompletní článek je součástí placeného obsahu Vesmíru, jeho první část je ovšem dostupná zde.
Stanice Český rozhlas Plus přinesla 30. června 2022 v pořadu Ranní Plus reportáž Evy Kézrové o měření ionizujícího záření v bouřkách pracovníky oddělení dozimetrie záření (ODZ) ÚJF AV ČR pomocí automobilu SUV vybaveného detektorem ionizujícího záření, anténami a dalšími přístroji. V pořadu hovoří Ondřej Ploc a Martin Kákona z ODZ. Podle M. Kákony již měření přineslo například překvapivé zjištění, že blesk s doprovodnými jevy trvá v průměru polovinu sekundy, tedy výrazně déle, než se dosud usuzovalo. Čtyřminutová reportáž byla odvysílána od 6:25 hod. ráno a můžete ji najít zde, reprízu odvysílanou 3. července a doprovodný text Vědci jezdí do bouřek speciálním autem měřit blesky. Většina trvá půl sekundy, déle než se myslelo s fotografiemi najdete zde.
Červnové číslo časopisu Jemná mechanika a optika (JMO) 6/2022 přineslo na str. 123-125 článek manažera pro publicitu ÚJF AV ČR Miroslava Dočkala Srdcem první české AMS laboratoře je zařízení MILEA (preprintová verze zde) o slavnostním otevření první české AMS laboratoře v Řeži v rámci projektu RAMSES, jejích cílech a technologii.
Čtvrtletní zpravodaj obce Husinec-Řež Naše vesnice publikoval 16. června v čísle 2/2022 na str. 34 článek manažera pro publicitu ÚJF AV ČR Miroslava Dočkala ÚJF spolupracuje na přípravě nového radionuklidu pro onkologickou léčbu o práci oddělení radiofarmak ÚJF a smlouvě s německou firmou Eckert & Ziegler AG o přípravě aktinia-225 (²²⁵Ac).
Oman Observer, největší ománský anglickojazyčný deník, publikoval 27. března 2022 na své první straně článek 900 archaelogical sites identified in Duqm o výzkumu Romana Garby z oddělení dozimetrie záření ÚJF AV ČR a projektu RAMSES. Garbův tým, tvořený rovněž pracovníky Archeologického ústavu AV ČR, identifikoval a prozkoumal archeologická naleziště ve zvláštní ekonomické zóně Duqm, zejména ve vesnici Nufon. Výzkum probíhá ve spolupráci s ománským Ministerstvem památkové péče a cestovního ruchu.
Čtvrtletní zpravodaj obce Husinec-Řež Naše vesnice publikoval 25. března v čísle 1/2022 na str. 30 článek manažera pro publicitu ÚJF AV ČR Miroslava Dočkala Iontová mikrosonda v nové metodě analýzy a přípravy mikrostruktur o úspěších Laboratoře Tandetronu v univerzalizaci a rozšíření možností aplikace zmíněné metody.
Únorové číslo časopisu Packaging 1/2022 na str. 24-25 přineslo článek manažera pro publicitu ÚJF AV ČR Miroslava Dočkala Obsah bioplastů v obalech lze zjistit i v Česku, týkající se možností nově otevírané řežské AMS laboratoře ve zmíněné aplikační oblasti.
Lednové číslo časopisu Jaderná energie/Jadrová energia 1/2022 přineslo na str. 14-19 článek manažera pro publicitu ÚJF AV ČR Miroslava Dočkala Urychlovačová hmotnostní spektrometrie z perspektivy jaderné bezpečnosti , zabývající se - v souvislosti s otevřením první české AMS laboratoře v rámci projektu RAMSES - výhodami metody AMS v kontrole výpustí a okolí jaderných elektráren, radioaktivních odpadů a okolí jejich úložišť a rovněž v kontrole Záruk o nešíření jaderných zbraní.
Vědecký tajemník ÚJF AV ČR Vladimír Wagner přednesl 10. ledna 2022 na pozvání Kosmologické sekce České astronomické společnosti v Praze tradiční novoroční přednášku o novinkách loňského roku v kosmologii a částicové fyzice, tentokrát nazvanou Kosmologie na prahu éry Webbova teleskopu. Jejím hlavním tématem bylo nedávné vypuštění dalekohledu Jamese Webba. Jedno z nejsložitějších vesmírných zařízení by mohlo být pro kosmologii zlomovým. Je zaměřeno na infračervenou oblast spektra, uvidí tak první galaxie i hvězdy a umožní sledovat jejich evoluci. V. Wagner se v přednášce věnoval i rostoucí statistice záchytů gravitačních vln, testům obecné teorie relativity pomocí dvojitého pulsaru, detekci nejenergetičtějších neutrin a hledání exotické fyziky za Standardním modelem.
Prosincové číslo vědecko-popularizačního Československého časopisu pro fyziku 6/2021 přineslo článek manažera pro publicitu ÚJF AV ČR Miroslava Dočkala Aplikovaná jaderná fyzika na hybridní konferenci v Praze (preprintová verze zde) o Applied Nuclear Physics Conference (ANPC), která proběhla v Praze od 12. do 16. září 2021 a jejímž hlavním organizátorem byl ÚJF se svou infrastrukturou CANAM.
Čtvrtletní zpravodaj obce Husinec-Řež Naše vesnice publikoval 17. prosince v čísle 4/2021 na str. 30 článek manažera pro publicitu ÚJF AV ČR Miroslava Dočkala Výzkum na houby o měření akumulace kovů v houbách (na příkladu baňky velkokališné) jadernými analytickými metodami týmem Jana Borovičky z oddělení jaderné spektroskopie ÚJF.
Mladá fronta DNES informovala 15. prosince 2021 o projektu FAIR v článku ČEZ pomůže postavit obří urychlovač. Projekt simuluje vesmír v laboratoři. Učinila tak v souvislosti s informací, že na budování laboratoře FAIR poblíž Darmstadtu se bude podílet i německá skupina Elevion, která od roku 2017 patří společnosti ČEZ. Článek Martina Petříčka cituje vedoucího projektu FAIR-CZ Andreje Kuglera a vědeckého tajemníka ÚJF AV ČR Vladimíra Wagnera. FAIR bude určen zejména pro základní výzkum, podle V. Wagnera ale poskytne intenzivní částicové svazky a extrémní stavy plazmatu, díky čemuž jej bude možné využít i při testování pevných látek, odolnosti materiálů a elektroniky, v dozimetrii, aplikacích pro lékařství i při vývoji kosmických technologií, a rovněž pro testy radiační odolnosti materiálů pro současné a budoucí jaderné technologie. Podle A. Kuglera bude FAIR mj. imitovat vznik i srážky neutronových hvězd při nižších energiích, proto bude dosahovat (ve srovnání např. se známou evropskou urychlovačovou laboratoří CERN) vysokých intenzit částicových svazků při nižších dosažených energiích. Nově vznikající urychlovačový komplex FAIR, využívající již provozovaný urychlovač SIS18 jako předurychlovač, má být dokončen v roce 2025.
Přední česká tisková média publikovala dva články o výzkumu Romana Garby, pracovníka oddělení dozimetrie záření ÚJF AV ČR a projektu RAMSES. V příloze Víkend deníku Právo vyšel 1. října 2021 rozhovor Za trility do Ománu, fotografii z výzkumu zveřejnila příloha Víkend na své titulní straně. Klíčovým prvkem výzkumu bylo radiouhlíkové datování. Trility se staly i tématem Garbova doktorského studia na Italské univerzitě v Neapoli a výsledky jeho světově unikátního výzkumu ocenila u obhajoby mezinárodní komise profesorů z USA, Velké Británie a Itálie nejlepší známkou. O Garbově výzkumu trilitů informoval rovněž článek Čeští archeologové zkoumají kamenné monumenty staré 2000 let, zveřejněný již 24. února v online verzi nejznámějšího českého cestovatelského časopisu Koktejl.
Čtvrtletní zpravodaj obce Husinec-Řež Naše vesnice publikoval 30. září v čísle 3/2021 na str. 30 článek manažera pro publicitu ÚJF AV ČR Miroslava Dočkala Jak osvětlit temnou hmotu o účasti ÚJF na mezinárodním projektu New JEDI při jeho hledání existence tzv. temného bosonu, mj. měřeními na lineárním urychlovači Tandetron 4130 MC.
Zářijové číslo elektronického měsíčníku Letectví a kosmonautika 9/2021 přineslo na str. 82-84 článek manažera pro publicitu ÚJF AV ČR Miroslava Dočkala Evropský projekt výzkumu kosmického záření pokračuje o dosavadních výsledcích a dalších plánech projektu CRREAT.
Čtvrtletní zpravodaj obce Husinec-Řež Naše vesnice publikoval 25. června v čísle 2/2021 na str. 30 článek manažera pro publicitu ÚJF AV ČR Miroslava Dočkala Při vývoji Li-ion baterií pomáhá metoda NDP o použití metody hloubkového neutronového profilování týmem oddělení neutronové fyziky ÚJF při výzkumu baterií s pevným elektrolytem.
Vědecký tajemník ÚJF AV ČR Vladimír Wagner v článku Jak chránit kosmonauty před radiací?, publikovaném 17. června na vědeckopopularizačním serveru Osel.cz, podrobně probírá formy radiačních rizik pro kosmonauty mimo atmosféru a magnetosféru Země ve volném vesmíru, na Měsíci a Marsu, i způsoby jejich řešení. Zmiňuje rovněž podíl oddělení dozimetrie záření (ODZ) ÚJF AV ČR na výzkumech těchto rizik i řešení. První let kosmické lodi Orion na Měsíc, který proběhne v tomto či příštím roce a ponese název Artemis 1, bude bezpilotní, ponese ovšem dva antropomorfní (ženské) fantomy. Ty simulují vlastnosti lidského těla a lze na nich proto provádět dozimetrická měření biologických dopadů kosmického záření na kosmonauty. Na nich budou spolupracovat i pracovníci ODZ, kteří se již dříve podíleli na obdobné činnosti v případě mezinárodní vesmírné stanice ISS. Do výzkumu spojeného s dozimetrickým monitorováním na ISS jsou pracovníci ODZ zapojeni přes evropskou vesmírnou agenturu ESA i spolupráci s ruským vesmírným programem. Zaměřují se na využití pasivních termoluminiscenčních a plastikových stopových detektorů, jimiž monitorují dozimetrickou situaci v různých místech stanice a studují vliv využití různých zásobních materiálů k dodatečné ochraně před kosmickým zářením. Pracovníci ODZ se rovněž zapojili do projektů DOSIS a DOSIS-3D, které využívaly soubory pasivních dozimetrů pro sledování situace v evropském modulu Columbus. Při měřeních využívají i aktivní dozimetry, založené například na systému timepix. ODZ se dlouhodobě zabývá studiem a popisem biologických účinků různého typu radiace na buněčné kultury s využitím urychlovačů ÚJF AV ČR i velkých urychlovačů v mezinárodním SÚJV Dubna nedaleko Moskvy, včetně možností efektivního a bezpečného využití svazků iontů pro ozařování nádorů.
Vědeckopopularizační server osel.cz publikoval 2. května 2021 článek vědeckého tajemníka ÚJF AV ČR Vladimíra Wagnera Jak popsat atomové jádro? Týká se mj. úspěchu skupiny jaderného modelování, která pod vedením Tomáše Dytrycha pracuje v ÚJF na popisu lehkých i středně těžkých jader a hledá symetrie, které by umožnily zjednodušit jejich výpočty. Ukazuje se, že specifický charakter silné jaderné interakce se odráží v překvapivé jednoduché struktuře základních a nízko ležících excitovaných stavů jader, a to v oblasti od lehkých až po středně těžká jádra. Zmíněnou skupinou nově objevená jednoduchá struktura určuje dominantní kolektivní vlastnosti jader. Článek o výsledcích skupiny vyšel v minulém roce v článku v časopise Physical Review Letters a volně přístupná je jeho dřívější varianta na serveru arXiv. Spolu s dalšími novinkami se tento výsledek objevuje i v letošní výroční zprávě ÚJF AV ČR. Využití této symetrie a její extrapolace k těžším systémům umožňuje určit například přesné vlnové funkce i u relativně těžkých jader, které jsou zatím při současném potenciálu i těch nejvýkonnějších superpočítačů nedostupné, a interpretovat tak data získaná v experimentech se stále těžšími jádry. Tyto experimenty tak můžeme využít jako laboratoře pro studium základních vlastností a symetrií částic interagujících silnou jadernou interakcí. Na rozdílech mikroskopického popisu a experimentu pak můžeme hledat vliv kvarkové struktury nukleonů a kvantové chromodynamiky, která stojí i za silnou jadernou silou, stejně jako projevy nové exotické fyziky stojící za Standardním modelem hmoty a interakcí.

Dubnové číslo vědecko-popularizačního Československého časopisu pro fyziku 2/2021 přineslo článek manažera pro publicitu ÚJF AV ČR Miroslava Dočkala První česká laboratoř urychlovačové hmotnostní spektrometrie před otevřením (preprintová verze zde) o chystaném otevření AMS laboratoře v Řeži, vybudované v rámci projektu RAMSES.
V třičtvrtěhodinovém dubnovém podcastu Akademie věd ČR A/Věda na dosah, nazvaném O Černobylu v seriálu i ve skutečnosti a o jaderné bezpečnosti, odpovídá Vladimír Wagner z Ústavu jaderné fyziky AV ČR na otázky, kdy a zda budou zcela objasněny příčiny černobylské jaderné katastrofy, v čem se mýlí ikonický seriál HBO a co naopak věrně připomíná. Posluchači se také dozví, co je pravdy na zvěstech o takzvaném mostě mrtvých, proč okolí elektrárny stále přitahuje tisíce návštěvníků a jestli skutečně můžeme na hranicích mezi Ukrajinou a Běloruskem narazit na dvouhlavého jelena.
Čtvrtletní zpravodaj obce Husinec-Řež Naše vesnice publikoval 29. března v čísle 1/2021 článek manažera pro publicitu ÚJF AV ČR Miroslava Dočkala Dozimetrie v protonové terapii o výsledcích oddělení dozimetrie záření ÚJF v nádorovém výzkumu.
Vědecký tajemník ÚJF AV ČR Vladimír Wagner přednášel 11. ledna 2021 na pozvání Kosmologické sekce České astronomické společnosti v Modré posluchárně Masarykova ústavu AV ČR v Praze. V přednášce Kosmologické novinky se věnoval objevům uplynulého roku. Zaměřil se na dvě hlavní témata. Jednak na první pozorování neutrin z CNO cyklu reakcí probíhajícím ve hvězdách a na Slunci, které se podařilo detektoru Borexino, a v souvislosti s tím na problematiku neutrin: jak jsou při slunečních reakcích produkována, jak je můžeme detekovat a co nám o nitru Slunce řeknou. Vysvětlil přitom odlišnosti Slunce a fúzního reaktoru ITER, o jehož sestrojení se na Zemi snažíme. Druhým tématem přednášky bylo loňské pozorování gravitačních vln ze splynutí dosud nejhmotnějších hvězd. Díky detekci gravitačních vln, která prokázala i existenci černých děr, dostal loni Nobelovu cenu za své starší objevy Roger Penrose.
V. Wagner v přednášce zminil rovněž využití urychlovačů lehkých iontů, včetně cyklotronů v ÚJF AV ČR, k testování a modelování reakcí probíhajících ve hvězdách (jako je CNO cyklus) i předpokládaných reakcí v budoucích pozemských fúzních reaktorech. Často jsou při nich využívány nepřímé metody, jako jsou ANC či metoda tzv. trojského koně. Některé z těchto testů loni probíhaly ve spolupráci ÚJF s maďarským ústavem ATOMKI HAS v Debrecíně a italským INFN Catania.
V rámci mezioborového programu Strategie AV 21 vytvořila AV ČR spolu se studiem MAUR film v režii Markéty Smolíkové Kubátové podle scénáře Lucie Kajánkové sedmidílnou, již šestou sérii vzdělávacího cyklu animovaných pořadů NEZkreslená věda. První desetiminutový díl nové série, moderované Barborou Hrzánovou a Radkem Holubem, byl zveřejněn 10. ledna 2021. Nese název Urychlovač částic a jeho odborným garantem byl vědecký tajemník ÚJF AV ČR Vladimír Wagner, který již zaštítil dva z předchozích dílů o radioaktivitě a jaderných elektrárnách. Nový pořad vysvětluje základní rozdíly v konstrukci a funkci urychlovačů (lineárních a kruhových) i způsoby jejich využití (diagnostika a léčba nádorů, výzkum a úprava vlastností materiálů v průmyslu, nanotechnologie, základní výzkum ve fyzice a kosmologii, výzkum zpracování a likvidace jaderného odpadu). Zmiňuje rovněž roli Ústavu jaderné fyziky a využití zdejších urychlovačů také ve forenzním výzkumu, kam patřila mj. odpověď na otázku, zda slavný astronom Tycho de Brahe nebyl otráven rtutí.
Každá nová epizoda bude na youtubovém kanále Otevřené vědy či na sociálních sítích platformy zveřejněna vždy druhé pondělí v měsíci. Videa šesté série jsou doplněna českými titulky pro neslyšící a přepisem do angličtiny.
Česká pobočka skupiny mladých vědců Young Minds, mezinárodního projektu pod záštitou Evropské fyzikální společnosti (EPS), uvádí na svých stránkách v rámci Fyzikálního adventu v každém z adventních dnů krátké video s fyzikálními zajímavostmi či experimenty. Představovány jsou českými studenty fyziky a vědci, včetně přednášejících na FJFI ČVUT. Vědecký tajemník ÚJF AV ČR Vladimír Wagner si 13. prosince 2020 za téma svého mimořádně téměř dvacetiminutového příspěvku zvolil chystaný návrat lidí na Měsíc a přistání čínské sondy Čchang´e 5 na jeho povrchu, díky níž se v prosinci podařilo dostat za Zemi po dlouhých 44 letech opět vzorek měsíční horniny (regolitu). V této souvislosti připomněl i analýzy vzorků měsíčních hornin z amerických letů projektu Apollo i sovětských letů projektu Luna, které probíhaly v ÚJF (tehdejším Ústavu jaderného výzkumu ČSAV ještě před jeho rozdělením). Vzhledem k tomu, že byl ústav v té době na špici vývoje germaniových polovodičových detektorů, které mj. zlepšily energetické rozlišení měřených gama spekter, a zároveň měl přístup k jadernému reaktoru, zvítězil tým tehdejšího pracovníka Miloslava Vobeckého v soutěži vypsané americkou NASA a měl možnost neutronovou aktivační analýzou zkoumat vzorky z Apolla 11 a 12. Měsíční horniny obdržel v červnu 1970. Pokračování spolupráce a dalším analýzám zabránily politické důvody: M. Vobecký byl za normalizace politicky pronásledován a posléze musel ústav opustit. Současně s návrhem pro NASA však nabídl provedení obdobné analýzy vzorků z ruských Lun, k jejichž vzorkům ústav zároveň dostal z tehdejšího Sovětského svazu vzorky ze všech letů Apollo (získané sovětskou stranou z USA výměnou za měsíční vzorky z Lun). Ty pak Vobeckého spolupracovníci analyzovali až do 80. let 20. století.
Fyzikální advent Speciál 13 najdete spolu s ostatními adventními videi YM zde, samostatně pak na Youtube zde.
Čtvrtletní zpravodaj obce Husinec-Řež Naše vesnice publikoval 17. září a 4. prosince v číslech 3/2020 a 4/2020 články Jiřího Mizery o výzkumu vltavínů a tektitů obecně: K Vltavě za vltavíny (Výzkum tektitů v ÚJF AV ČR, v. v. i.) a Od vltavínů k dalším tektitům (Jak hledat z Řeže kráter ukrytý v čínské poušti?).
V rámci minisérie České stopy v kosmonautice, která na základě proslovů odborníků na výstavě Cosmos Discovery představila zde uváděné exponáty související s kosmickými projekty s účastí ČR, vyšel 16. října na serveru Kosmonautix i článek Dušana Majera České stopy v kosmonautice – Dozimetrie. Formou komentovaného rozhovoru s Ing. Martinem Kákonou, Ph.D. z oddělení dozimetrie záření ÚJF AV ČR článek představuje vědní obor dozimetrie kosmického záření s důrazem na vystavený dozimetr SPACEDOS a další aktivity oddělení. To mělo již od 90. let 20. století své dozimetry na kosmické stanici Mir, nyní na Mezinárodní kosmické stanici ISS, a již před delší dobu umístilo několik dozimetrů v evropském laboratorním modulu Columbus.
Čtvrtletní zpravodaj obce Husinec-Řež Naše vesnice přinesl 12. června v čísle 2/2020 v rubrice Z vědeckého údolí pod názvem Vědci z ÚJF AV ČR, v. v. i. proti koronaviru článek manažera pro publicitu ÚJF AV ČR Miroslava Dočkala o bezplatném využití Mikrotronu pro sterilizaci zdravotnických prostředků a podílu pracovníků ÚJF na konstrukci pipetovacího robota pro Nemocnici Na Bulovce. Ve stejném čísle vyšel rovněž rozhovor s vědeckým tajemníkem ÚJF AV ČR Vladimírem Wagnerem, který se zčásti týkal i náplně jeho práce v ÚJF.
Česká televize informovala 19. dubna 2020 na kanále ČT1 v pořadu Události (v čase 43.00-44.10 min.) o možnosti sterilizace zdravotnického materiálu na urychlovači Mikrotron MT25 pod pražským Vítkovem, kterou ÚJF bezplatně nabídl zdravotníkům. Mikrotron je schopen sterilizovat i velmi citlivý zdravotnický materiál až do tloušťky 5 cm, například kolem 400 jednorázových roušek najednou. V pořadu se objevily také záběry z Laboratoře Mikrotronu a krátce promluvil i vedoucí laboratoře David Chvátil. Stejné téma měla i čtyřminutová reportáž Českého rozhlasu, odvysílaná 20. dubna na kanále ČRo Plus v pořadu Dnešní Plus. Najdete ji zde.

Vědecký tajemník ÚJF Vladimír Wagner v textu Co je důležité v době COVID-19? na webu pro popularizaci vědy osel.cz polemizoval 3. dubna 2020 s Janem Čulíkem z informačního serveru Britské listy, který kritizoval video vědecké iniciativy COVID-CZECHIA propagující šití a nošení látkových roušek. Toto video se díky své anglické verzi úspěšně rozšířilo i ve světě. V. Wagner v textu také připomněl aktivitu AV ČR – cyklus přednášek, návodů a materiálů z oblastí zajímavé vědy pro žáky a studenty, do něhož se zapojil – a dvě aktivity s přímou účastí ÚJF AV ČR: pipetovací stroj umožňující zrychlení testů na přítomnost koronaviru a nabídku možnosti sterilizace zdravotnického materiálu pomocí svazku částic z urychlovače Mikrotron.

Webový server pro popularizaci vědy osel.cz publikoval 23. března 2020 článek vědeckého tajemníka ÚJF Vladimíra Wagnera pod názvem Jak se zkoumá vesmírná produkce prvků v laboratoři? Článek informuje o třech loni publikovaných výsledcích zkoumání reakcí, důležitých pro kosmologickou a hvězdnou produkci prvků, tyto výsledky článek objasňuje i v širších souvislostech. Výsledky získali pracovníci Oddělení jaderných reakcí a Oddělení neutronové fyziky ÚJF s využitím cyklotronu U-120M a neutronových kanálů na jaderném reaktoru v řežském areálu.

V rámci pravidelné stránky informací z ÚJF, publikované čtvrtletním zpravodajem obce Husinec (Řež) Naše vesnice, vyšel 20. března 2020 na str. 26 v čísle 1/2020 pod názvem Způsobuje blesky kosmické záření? článek manažera pro publicitu ÚJF Miroslava Dočkala o projektu CRREAT.

11. března 2020 vyšel na stránkách 64-67 čísla 1/2020 čtvrtletníku AV ČR A/Věda a výzkum článek Jany Olivové Neutrina: částice opředené záhadami. Článek informuje o podílu ÚJF na experimentu KATRIN s cílem přesněji změřit hmotnost neutrina a vychází z rozhovoru s pracovníky ÚJF Ing. Otokarem Dragounem, DrSc., a Mgr. Drahoslavem Vénosem, CSc.

Vladimír Wagner, vědecký tajemník ÚJF, přednášel 13. ledna 2020 v Kosmologické sekci České astronomické společnosti na téma Kosmologie - otázky a odpovědi. V rámci své přednášky zmínil i některé loňské výsledky práce ÚJF, jako je podíl na přesnějším omezení hmotnosti neutrina. Videozáznam přednášky, který za prvních 14 dní po vystavení na internet zaznamenal téměř 10 000 shlédnutí, najdete na: https://www.youtube.com/watch?v=MvLedFjP4z0

Čtvrtletní zpravodaj obce Husinec (Řež) Naše vesnice publikoval 6. prosince 2019 v čísle 4/2019 pod názvem Německá KATRIN zpřesnila hmotnost neutrina s pomocí ÚJF článek manažera pro publicitu ÚJF Miroslava Dočkala v rubrice Z vědeckého údolí.

Vědecko-popularizační časopis Vesmír otiskl 11. listopadu 2019 v čísle 11/2019 článek vědeckého tajemníka ÚJF Vladimíra Wagnera Megaprojekt NICA bude studovat chladnou hustou jadernou hmotu. Článek o stavbě komplexu urychlovačů NICA (Nuclotron-based Ion Collider FAcility) v ruském SÚJV Dubna vysvětluje i obecnější souvislosti kvark-gluonového plazmatu a jeho role na počátku vesmíru, zmiňuje se rovněž o spolupráci českých vědců se SÚJV a vztahu se souvisejícími projekty v evropských institucích GSI (FAIR) a CERN.

Říjnové číslo vědecko-populárního Československého časopisu pro fyziku 5/2019 přineslo článek pracovníků ÚJF Ing. Otokara Dragouna, DrSc., a Mgr. Drahoslava Vénose, CSc. pod názvem Horní hranice hmotnosti netrina výrazně poklesla - první výsledky experimentu KATRIN, zmiňující i podíl ÚJF na těchto výsledcích.

Říjnové číslo vědecko-technického časopisu Jemná mechanika a optika 10/2019 otisklo článek manažera pro publicitu ÚJF Miroslava Dočkala Detektory kosmického záření a další technika v projektu CRREAT.
Čtvrtletní zpravodaj obce Husinec-Řež Naše vesnice publikoval 4. října 2019 v čísle 3/2019 na str. 23 pod názvem Nejstarší pravěké kresby objevené v ČR článek manažera pro publicitu ÚJF Miroslava Dočkala, věnující se i projektu RAMSES.
Webový server pro popularizaci vědy osel.cz publikoval 16. září 2019 článek vědeckého tajemníka ÚJF Vladimíra Wagnera Spektrometr KATRIN provedl první „vážení“ nejlehčí známé částice – neutrina. Článek se věnuje problematice neutrin i šířeji, objasňuje podíl ÚJF na experimentu KATRIN a uvádí mnoho dalších odkazů na webové zdroje k problematice, včetně audiovizuálních.
V rámci cyklu Pátečníci popularizační sekce Českého klubu skeptiků Sisyfos přednesl 23. srpna 2019 na Přírodovědecké fakultě UK v Praze vědecký tajemník ÚJF Vladimír Wagner přednášku na téma Gama záblesky - nejmohutnější exploze ve vesmíru. Audiovizuální záznam přednášky můžete najít zde. Přednáška se věnuje vysokoenergetickým jevům ve vesmíru: krátkým (při splynutí neutronových hvězd) a dlouhým (supernovy a hypernovy) zábleskům gama záření, supermasivním černým dírám, zdrojům těžkých a supertěžkých prvků, ale i problematice zachycení nejenergetičtějších částic. Zmiňuje také roli urychlovače LHC v evropské laboratoři CERN a podíl pracovníků ÚJF na těchto výzkumech.
Čtvrtletní zpravodaj obce Husinec (Řež) Naše vesnice publikoval 20. června v čísle 2/2019 pod názvem V Řeži přibude urychlovač pro projekt RAMSES na str. 27 článek manažera pro publicitu ÚJF Miroslava Dočkala v rubrice Z vědeckého údolí.
14. května 2019 proběhlo v řežském areálu vzpomínkové setkání k nedožitým 100 letům zakladatele českého jaderného výzkumu a řežských ústavů ÚJF i ÚJV Čestmíra Šimáněho, spojené s odhalením jeho pamětní desky. Tato událost měla výrazné mediální pokrytí: kratší zprávu o akci, vycházející ze společné tiskové zprávy ÚJV a ÚJF, pod názvem Před sto lety se narodil zakladatel českého jaderného výzkumu Čestmír Šimáně například přinesly 31. června 2019 Pokroky matematiky, fyziky a astronomie 2/2019. Text manažera pro publicitu ÚJF Miroslava Dočkala 100 let od narození Čestmíra Śimáně, věnovaný zejména osudům a práci Čestmíra Šimáněho i společným počátkům ÚJF a ÚJV, přinesl v srpnu 2019 časopis Jemná mechanika a optika 7-8/2019. Výrazně rozšířenou podobu tohoto textu (zároveň s redukcí některých jeho techničtějších pasáží), obšírněji informující i o samotné vzpomínkové akci, přineslo pod názvem 100 let od narození Čestmíra Šimáněho říjnové číslo Československého časopisu pro fyziku 5/2019.