Slovníček pojmů
Počet radioaktivních přeměn od daného radionuklidu za časovou jednotku, vyjadřuje se v Bq (becquerel). Aktivita 1 Bq odpovídá jedné radioaktivní přeměně za sekundu.
Pro radiouhlíkové datování znamená aktivita 14C zastoupení radionuklidu v uhlíkové isotopické směsi (podle Stuiver-Polachovy konvence). Po opravě na isotopickou frakcionaci může být aktivita vyjadřována jako Δ14C (promile), pMC (percentage of Modern Carbon) nebo jako konvenční radiouhlíkové stáří (Conventional Radiocarbon Age) v letech BP. Aktivitě 0,226 Bq 14C na gram uhlíkové isotopické směsi přibližně odpovídá 0‰ Δ14C = 100 pMC = 0 BP.
V přírodních procesech (příjem atmosférického CO2 rostlinou, srážení karbonátů, difuse CO2, atd.) dochází k mírným změnám zastoupení jednotlivých izotopů uhlíku, což způsobuje malou změnu aktivity14C v různých typech vzorků, tj. dochází k izotopické frakcionaci. Pro přesné porovnání obsahu 14C v různých typech vzorku je proto potřeba opravit naměřenou aktivitu na vliv izotopické frakcionace.
Pokud dochází ke změně izotopického zastoupení 14C, dojde rovněž ke změně u 13C. Pro tyto jemné opravy vychází korekce z isotopického zastoupení 13C (δ13C) ve vzorku podle vzorce, který uvádí Stuiver-Polachova konvence.
Výsledné reálné stáří, udávané v letech BC/AD. Obvykle jeden nebo více intervalů na časové ose s přiřazenými absolutními pravděpodobnostmi. Intervaly jsou stanoveny v závislosti na zvolenou hladinu pravděpodobnosti nejistoty stanovení 14C (obvykle pro 95% nebo 68%).
Výsledek stanovení, jde o speciální způsob vyjadřování aktivity 14C ve vzorku, ne reálné stáří vzorku. Uvádí se v letech BP (Before Prezent). Konvenční radiouhlíkové stáří je vztaženo k referenčnímu datu 1950. V anglicky psané literatuře se objevuje jako „radiocarbon age“; „14C age“; „conventional age“; nebo „conventional radiocarbon age“. Uváděno je spolu s nejistotou (např. 1026 ± 15 BP).
Charakterizuje možný rozptyl výsledků. Zdrojem nejistot analýzy může být nejistota daná měřením vzorku, postup preparace, kalibrace měření, izotopická frakcionace, vlivy pozadí při měření, stabilita měřidla, dávkování vzorku a dalších činidel, výtěžnosti preparačního postupu a další vlivy související se zpracováním i měřením.
Doba, za kterou následkem radioaktivní přeměny klesne aktivita daného radionuklidu na polovinu, jinými slovy polovina atomů se přemění.
Vzniká neopatrným zacházením s odebraným vzorkem, například uložení v nevhodném prostředí, ulpění vlasů či chlupů, plesnivění a jiné. Vzorky mohou být kontaminovány i systematicky, například konzervací, impregnací, restaurací.
Nastává v době po vyloučení artefaktu či ekofaktu z živé kultury/uložení sedimentu a před odběrem vzorku. Například narušení lidských a zvířecích kostí půdními kyselinami, průnik kořenů rostlin do vzorku.
Samovolná přeměna jader nestabilních nuklidů na jiná jádra, během níž vzniká ionizující záření. Při změně počtu protonů v jádře dojde ke změně prvku.