banner7.jpg
 

Novinky

Náš Van de Graaffův urychlovač vystaven v Národním technickém muzeu

  • Úterý, 02 Duben 2013 10:26
  • Aktualizováno ( Úterý, 02 Duben 2013 19:39 )
  • Napsal uživatel Martin Čarek

V úterý 26. března 2013 proběhla slavnostní vernisáž instalace Van de Graaffova urychlovače, který přes půl století sloužil našim kolegům. I přes některé problémy bylo jeho využití hlavně v oblasti materiálového výzkumu pomocí jaderných metod velmi intenzivní. Jedná se o jediné takové zařízení, které bylo vyrobeno v tehdejším Československu. Urychlovač byl postaven koncem padesátých let 20. století na základě plánů získaných ve Francii za velkého přispění nedávno zesnulého profesora Čestmíra Šimáněho (vzpomínka na něj je zde). Dodávka zařízení byla realizována převážně tehdejšími Škodovými závody v Plzni. Pracovní napětí, které se pomocí použitého Van de Graaffova generátoru dosahovalo, bylo až 3,5 milionů voltů.

 

Číst dále: Náš Van de Graaffův urychlovač vystaven v Národním technickém muzeu

Nahradí urychlovače při výrobě nejčastěji užívaného radiofarmaka reaktory?

  • Čtvrtek, 21 Únor 2013 16:36
  • Aktualizováno ( Pátek, 08 Březen 2013 16:20 )
  • Napsal uživatel Martin Čarek

Jedním z nejčastěji využívaných diagnostických radiofarmak jsou ta s radioizotopem technecia 99m, který vzniká rozpadem radioizotopu molybdenu 99. Pro jeho produkci se v současné době využívají výzkumné jaderné reaktory. Těch ovšem ve světě ubývá a tak je výroba tohoto důležitého radiofarmaka ohrožena. Jednou z možností, jak reaktory nahradit, je přímá produkce technecia 99m na urychlovači. Pro tuto možnost je však třeba provést ještě řadu důležitých výzkumných prací a některé z nich se provádějí na našem cyklotronu. Podrobné informace o těchto studiích naleznete zde.

Vernisáž výstavy o výzkumu hrobky a ostatků Tychona Brahe

  • Čtvrtek, 14 Únor 2013 17:37
  • Aktualizováno ( Úterý, 02 Duben 2013 11:38 )
  • Napsal uživatel Martin Čarek

V pondělí 11. února 2013 v podvečer proběhla vernisáž nově otevřené výstavy ve foyer budovy Akademie věd na Národní 3. Výstava prezentuje dosavadní hlavní výsledky studia hrobky a ostatků Tychona Brahe. Mezi nejdůležitější patří zjištění, že ostatky patří muži, který se dožil přibližně padesáti let. I další vlastnosti kosterních pozůstatků potvrzují identitu věhlasného dánského astronoma. Ukázalo se také, že Tycho Brahe nepodlehl akutní nebo chronické otravě rtutí. Byly tak vyvráceny spekulace, které se objevily v dřívější době.

 

Číst dále: Vernisáž výstavy o výzkumu hrobky a ostatků Tychona Brahe

Výstava o výzkumu ostatků Tychona Brahe

  • Středa, 06 Únor 2013 18:11
  • Aktualizováno ( Úterý, 02 Duben 2013 10:41 )
  • Napsal uživatel Martin Čarek

Ústav jaderné fyziky AV ČR, v. v. i., pořádá ve dnech 12. - 22. 2. 2013 výstavu „Výzkum hrobky a ostatků Tychona Brahe“ ve foyer budovy Akademie věd  České republiky, Národní 3, Praha 1.

Číst dále: Výstava o výzkumu ostatků Tychona Brahe

Na kopřivy nejen pro housata a králíky

  • Čtvrtek, 17 Leden 2013 10:56
  • Aktualizováno ( Čtvrtek, 17 Leden 2013 10:59 )
  • Napsal uživatel Martin Čarek

V našem ústavu byla navržena nová metodika studia monitorování radioaktivního uhlíku 14C v životním prostředí v okolí jaderných elektráren. Pro Českou republiku jsou tyto studie velmi důležité, protože velmi intenzivně jadernou energetiku využívá.

Radioaktivní uhlík je součástí přirozeného prostředí, kde vzniká interakcí kosmického záření s jádry atomů v atmosféře. Zároveň je však jeho zdrojem i jaderný reaktor. Studium změn koncentrace tohoto radionuklidu v biotopech v sousedství jaderných elektráren se zatím provádělo pomocí sběru listí opadavých dřevin nebo částí některých zemědělských plodin. Nevýhodou je, že období, kdy se tvoří biomasa sbíraných vzorků, je v tomto případě velmi krátké. Pokrývá se tak jen velmi krátké období v dubnu a květnu.

Skupina na Oddělení dozimetrie záření, která se studiem transportu radionuklidu 14C v životním prostředí intenzivně zabývá, začala k jeho monitorování využívat kopřivy. Využití vzorků z kopřiv má několik výhod. Jejich vegetační období je dlouhé, trvá od dubna až do konce října. Kopřivy lze také nalézt všude a jsou velice snadno identifikovatelné. Srovnání využití opadavých stromů a kopřiv ukázalo, že v případě využití kopřiv dojde k výraznému zpřesnění monitorování. Zároveň však v mezích nejistot obě metody ukazují stejné výsledky.

Podrobnější populární povídání o studiu transportu radioaktivního uhlíku 14C i dalších radioizotopů, které provádí v okolí jaderných elektráren pracovníci našeho ústavu lze nalézt zde: http://www.osel.cz/index.php?clanek=6656.

Celý článek...

Strana 14 z 17