Zahlavi

RNDr. Vladimír Wagner, CSc.

Domovská stránka Vladimíra Wagnera


IMG_6234_zari_2017_uprava

Adresa: 
Oddělení fyziky těžkých iontů 
Ústav jaderné fyziky AV ČR, v. v. i.
Hlavní 130
CZ-250 68 Řež
Místnost: F1 - 210
Tel: +420-212241682
Fax: +420-220941130
e-mail: wagner@ujf.cas.cz

Základní údaje:

Po studiu jaderné fyziky na MFF University Karlovy v Praze pracuji na oddělení fyziky těžkých iontů v Ústavu jaderné fyziky AV ČR v Řeži u Prahy nejdříve ve skupině zabývající se studiem struktury jádra pomocí metod jaderné spektroskopie a od roku 1990 ve skupině relativistických těžkých iontů. Zde jsem také dokončil diplomovou a aspirantskou práci. Zaměřovaly se na experimentální studium struktury deformovaných jader. V současné době se zabývám hlavně studiem horké a husté jaderné hmoty. Taková hmota vzniká například při výbuchu supernov a lze ji najít uvnitř neutronových hvězd. V laboratoři můžeme takovou hmotu získat ve srážkách těžkých jader na velmi vysoké energie (rychlosti blízké rychlosti světla). Zabývám se také výzkumem možnosti využití produkce neutronů pomocí tříštění jader protony s velmi vysokou energií a využitím tohoto procesu pro "spalování" jaderného odpadu. Pokud máte zájem, můžete nahlédnout do podrobnějšího odborného životopisu včetně seznamu publikací nebo do několika osobních údajů.

Témata, která mne zajímají:

Využití tříštivých reakcí pro urychlovačem řízené transmutace jaderného odpadu. Tato metoda by mohla přispět k vybudování uzavřeného cyklu při využívání jaderné energetiky. Zabýváme se hlavně studiem rozložení produkce neutronů okolo tlustého terče z těžkého kovu ozařovaného protony s vysokou energií. Více o práci skupiny zde.

Fyzika těžkých iontů vysokých energií - velmi hustou a horkou hmotu můžeme získat ve srážkách těžkých jader urychlených na velmi  vysokou energii. Studiem částic vyletujících z místa takové srážky můžeme určit vlastnosti takové hmoty. Naše skupina se ve spolupráci s mezinárodní skupinou pracující s fotonovým spektrometrem TAPS zabývala hlavně studiem neutrálních mezonů pí a eta, které se na fotony rozpadají. V nynější době se hlavně zaměřujeme na experimentech prováděných pomocí spektrometru HADES, který v GSI Darmstadt studuje páry elektronu a pozitronu vznikající při rozpadu vektorových mezonů uvnitř horké a husté jaderné hmoty. Pro tento spektrometr jsme spolu s italskými kolegy vyrobili stěnu ze scintilačních detektorů, která identifikuje z doby letu od terče k detektoru různé typy částic. Můžete si prohlédnout několik obrázků z instalace této stěny.

  

Fyzika těžkých iontů velmi vysokých energií - při ještě vyšších energiích lze získat nový stav jaderné hmoty složené s volných kvarků a gluonů - kvarkgluonové plazma. Takový stav hmoty bude studovat i detektorový systém ALICE, který se buduje pro urychlovač LHC konstruovaný v mezinárodním ústavu CERN ve Švýcarsku. V tomto projektu se účastníme práce okolo části vnitřních dráhových detektorů (křemíkové driftové detektory). Pro ně jsme dodávali spolu s firmou AREM PRO nízkovoltové napájecí zdroje.

Jaderná spektroskopie a studium struktury jádra - ve své diplomové a disertační práci jsem se zabýval experimentálním studiem struktury deformovaných jader.

Výuka – mám přednášky na FJFI ČVUT: Základy subatomové fyziky, Základy atomové a jaderné fyziky a Základy jaderné spektroskopie.

Popularizace jaderné a částicové fyziky - kromě vysokoškolských přednášek na FJFI ČVUT se snažím i o populární přednášky pro veřejnost z různých oblastí (hlavně z jaderné astrofyziky). Podobnými tématy se zabývám i v populárních článcích.

Amatérsky astronomie a kosmonautika - sledováním zákrytových proměnných hvězd jsem se zabýval hlavně během studia. Teď sleduji tuto oblast spíše jen pasivně.

Vědecká fantastika - líbí se mi a rád čtu SCI-FI. Během studia jsem překládal povídky z polštiny.

Od roku 2003 do roku 2007 jsem vedl společný doktorandský projekt ÚJF AV ČR a ÚTEF ČVUT v rámci GAČR: Výzkum v oblasti subatomové fyziky

 

KNIHA

Fukušima I poté

Cesta od havárie k rekonstrukci, důsledky a dopady pro Japonsko i svět

Co se v březnu 2011 v jaderné elektrárně Fukušima I stalo, co následovalo a jak havárie ovlivňuje přístup ke špičkovým technologiím a zejména k energetice? Přední český jaderný fyzik podrobně popisuje, co se stalo a proč, s jakým úsilím pracovníci elektrárny zabránili větším škodám a jak se jim podařilo udržet havárii i radiaci pod kontrolou – překvapivě totiž nedošlo k žádným obětem. Přitom zemětřesení a cunami si vyžádaly téměř dvacet tisíc životů. Kniha se však věnuje i širším souvislostem. Evakuace a s tím spojené sociální a psychologické dopady se dotkly rozsáhlé oblasti a postihly více než sto tisíc lidí. Jak postupuje likvidace následků a rekonstrukce postižených oblastí? Přírodním katastrofám a průmyslovým haváriím se ani v budoucnu bohužel lidstvo nevyhne a je důležité jejich pravděpodobnosti i následky co nejvíce snížit. Proto je porozumění tomu, co se ve Fukušimě stalo a děje, zajímavé nejen pro odborníky, ale pro každého, kdo sleduje současný vývoj lidské civilizace. Kniha je vybavena grafy, fotografiemi, tabulkami.

Nakladatel: NOVELA BOHEMICA
ISBN: 978-80-87683-45-3,
EAN: 9788087683453
Popis: 1× kniha, brožovaná, 358 stran, 20 × 20 cm, česky
Rozměry: 20 × 20 cm
Rok vydání: 2015 (1. vydání)
Rozšiřuje internetové knihkupectví KOSMAS

Po dohodě mohu při možnosti předání v Řeži nebo v Praze poskytnout za nakladatelskou cenu 300 Kč.